Produkty:

Brambory DALI: Odrůda je ranná konzumní odrůda. Varný typ A-B.Určená pro dlouhodobé skladování. Tato odrůda brambor má pevnou konzistenci, netmavne, má oválné hlízy, žlutou hladkou slupku, žlutou dužninu.

Brambory Keřkovské rohlíčky:
Vznikly ve šlechtitelské stanici v Keřkově ve 40 letech minulého století jako lahůdková odrůda brambor vhodná zejména do salátů. Jsou pevnější lojovité konzistence (varný typ AB).
A pokud je uvaříte vcelku ve slupce, mají úžasnou chuť, která je jako vyšitá pro český domácí fotiš číslo jedna – bramborový salát!

Brambory MARABEL:
Konzumní odrůda vhodná na uskladnění. Slupka žlutá, dužina tmavě žlutá, hlízy středně  velké. Varný typ BA – B, středně pevné konzistence, struktura jemná,  velmi chutná, po uvaření netmavne.

Brambory BELLA:
Je poloraná konzumní odrůda, varný typ B – B/A, vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na hranolky. Hlízy jsou velikostně i tvarově vyrovnané, dlouze oválné s červenou hladkou slupkou a sytě žlutou dužinou. Je jemná. Na výstavě Země živitelka v r. 2009 získala ocenění Zlatý klas.

Brambory ADÉLA:
Odrůda ADÉLA je ranná konzumní odrůda vyšlechtěná v České republice. Varný typ B-A. Tato odrůda brambor má pevnou konzistenci, po uvaření netmavne. Má oválné hlízy, žlutou slupku, tmavě žlutou dužninu.

Význam zelí ve výživě:

Vitaminy, minerály a jiné přínosné látky

Zelí je bezesporu důležitým zdrojem vitaminu C. Ten hraje významnou roli pro zachování naší imunity. I když naši předkové nejspíš neměli potuchy o nějakém vitaminu C, věděli, že pokud budou jíst dostatek zelí, budou zdravější a odolnější vůči nemocem.

Dalšími vysoce zastoupenými vitaminy v této zeleniny jsou vitamin A a vitaminy skupiny B, a to v ideálním poměru, zelí je tedy zdrojem tzv. B-komplexu. Bohatě zastoupené jsou i mnohé minerály, především železo, zinek, selen, draslík, sodík a mangan. Zelí obsahuje spoustu vlákniny, bílkovin, aminokyselin a glukózy. Kombinací všech těchto pro tělo nepostradatelných a prospěšných látek se tak sává více než jen pochoutkou na našem talíři, je to obdivuhodný, i když na první pohled nenápadný ochránce našeho zdraví.

Zelí jako balzám na naše zažívací ústrojí

O zelí se říká, že „čistí střeva“ a to je stará pravda. Má schopnost na sebe navázat jedovaté látky – těžké kovy – usazené v našem trávícím traktu, především ve střevech, a následně je odvést z těla ven. Zároveň ochraňuje střevní sliznice a podílí se na udržení zdravé střevní flóry, mikroorganismů, které se starají o správné trávení a vylučování.
Zelí je známé i jako bojovník proti zácpě, a to především díky vysokému obsahu vlákniny, je tedy více než vhodné jako součást léčby neduhů jako jsou hemeroidy a chronická ochablost střev. Lidoví léčitelé doporučují konzumaci zelí a užívání zelné šťávy lidem trpícím vředy žaludku a dvanácterníku. Obsažené látky totiž dokáží urychlit proces hojení a zacelování postižených sliznic.

Další významné účinky zelí na náš organismus

Jak je uvedeno výše, zelí je účinným simulantem imunity, jeho pravidelná konzumace zvyšuje obranyschopnost našeho těla pomáhá udržovat správnou funkce orgánů. Méně známý je fakt, že zelí svým vysokým obsahem selenu pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Čistí naše tělo od nežádoucích usazenin a přebytečných tuků, tím snižuje hladinu cholesterolu v krvi.

Další nepříliš známý účinek zelí je schopnost uklidnit náš nervový systém, čehož můžeme využít např. při léčbě nespavosti, nervozity a napětí. Hlavně červenému zelí s vysokým obsahem selenu se připisuje blahodárný vliv na naše libido a potenci, plodnost a produkci spermatu. Lidé trpící nedostatečnou funkcí štítné žlázy by měli tuto zeleninu také zařadit do svého jídelníčku, protože jim pomůže s obnovou její správné funkce. A co teprve ti z nás, kteří bojují s nadváhou – zelí nás totiž umí nasytit a zároveň nám dodat množství zdraví prospěšných látek, přitom jeho energetická hodnota je velice nízká (cc 22kcal/100g).

Zelí a jeho léčivé vlastnosti

Už Hippokrates předepisoval svým pacientům najemno nastrouhané zelí se solí při onemocnění cystami a při bolestivém močení. Galén praktikoval zelné zábaly na rány, na nemocné klouby.
Pomoci experimentů bylo také zjištěno, že zelí působí proti bakteriím a dokonce má vliv na zlatého stafylokoka i bakterie tuberkulózy. Navíc zelná šťáva působí proti kašli a napomáhá vykašlávání. Zelí je také vhodné při léčbě dny a žlučníkových kamenů.
Zelná šťáva je zvláště účinná při snižování kyselosti žaludku.
Zubaři říkají, že kdybychom alespoň jedenkrát denně několik minut žvýkali kyselé zelí, posilnily by se nám dásně natolik, že by ubylo nemocných s paradentózou.
Zelí může také léčit kožní onemocnění, jakým je alergie, lupénka.
Z pohledu esoterické medicíny je tato zeleniny nositelem životní síly.
Zelí díky vysokému obsahu chlorofylu podporuje produkování hemoglobinu a napomáhá tak při léčbě krevních onemocnění, jakým je leukémie, anémie a další.

Podle zjištění finských vědců obsahuje kysané (fermentované) zelí izothiokyanáty, které jsou řazeny mezi látky se silně antikancerogenními účinky. Ve studiích na zvířatech bylo pozorovány významné preventivní působení izothiokyanátů zejména proti karcinomu plic, prsu, a jater.
Zajímavé je, že  čerstvé ani vařené (sterilované) zelí tyto látky neobsahuje, dostávají se do potraviny až v průběhu procesu kysání, kdy se původně přítomné glukosinoláty enzymaticky mění v jiné látky, z nichž převážná většina jsou právě izothiokyanáty.
Tento názor podporují i výsledky epidemiologické studie, sledující zdravotní stav polských žen, které emigrovaly do USA. U těchto žen byl vyšší počet s nádorovým onemocněním, než u srovnatelného vzorku žech, které zůstaly v Polsku. Může to být tím, že Poláci konzumují výrazně více kysaného zelí než Američané?

Naši předkové, kteří sice byli ochuzeni o zářivý lesk restaurací „McDonalds“, ale prosté brambory s kysaným zelím měli témě na denním jídelníčku, možná nebyli tak hloupí…..

Taková obyčejná hlávka zelí… na první pohled nic zvláštního, že….
A co všechno umí… byla by věčná škoda, kdybychom ho nechali vytlačit ze svého jídelníčku jinými „exotickými“ potravinami, které mu někdy nesahají ani po kotníky.

Zelí v kuchyni

I když dnes běžně konzumujeme zelí spíš tepelně upravené (klasika maso-knedlo-zelo, nebo např. výborná česká zelňačka), nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek má samozřejmě zelí syrové a kysané.
Najemno nakrájené nebo nastrouhané syrové zelí se výborně hodí do salátů všeho druhu. Pro jeho zjemnění a změknutí můžeme použít jednoduchého triku, syrové zelí nakrájíme, uložíme do uzavíratelné nádoby, přidáme několik lžic olivového oleje, promícháme a nádobu uzavřeme, uložíme do chladu a necháme uležet.
Přidáním koření /kmín, pepř/ či jiné zeleniny /najemno nastrouhaná mrkev, petržel, křen…/ můžeme obohatit náš jídelníček o různé saláty se zelím.

Kysané zelí je díky působení bakterií mléčného kvašení o hodně zdravější než čerstvé. Nejlepší je, mlsat kysané zelí za syrova, protože jakákoli tepelná úprava znamená radikální úbytek vitaminů. Kysání navíc umožňuje konzumaci zdravé dobroty po celý rok.

I přesto dále uvedený recept, stará česká klasika, se objeví na talířku každého z nás alespoň jedenkrát do roka: krátce povaříme kysané zelí ve vodě, osolíme, opepříme a přidáme trochu  kmínu. Slijeme a zahustíme zásmažkou /cibulka-mouka/, dle chuti přidáme cukr a můžeme přidat kousky škvarků nebo opražené slaniny. Mňam !

A jak se šlape zelí?
Zdravé, čerstvé, očištěné hlávky zelí rozpůlíme a vyřízneme z nich tvrdé košťály. Zelí nakrouháme. Postupně přidáváme do připravené bečky a prosolíme (20 g soli na 1 kg zelí), prokmínujeme. Okořeněné vrstvy ušlapávejte – pozor bosé a čisté nejlépe dětské  nožičky. Přebytečnou štávu odléváme. Povrch nakonec pokryjeme vyvařeným kouskem plátna na ně položíme vydrhnuté spařené prkénko nebo talířek a zatížíme těžkým kamenem. Umístíme do tmavého sklepa a necháme asi 5 týdnu ležet.

A na co vše můžeme takto naložené zelí použít?
Dušená příloha k pečeným masům /kachna, husa, vepřové…/, bramborové knedlíky plněné kysaným zelím a škvarkama, anglickou slaninou,  segedínský guláš, plněný závin z listového těsta, do polévek….